Na cestě barevné odlesky brnění, šupinky zlatavé ve slunci oslní.
Pokorný majestát.
Nozder žhnoucích zveme démony.
Plíce dmoucí nám se pokloní.
Se silou.
Napořád.
Sbalena brněním do sebe skládaným kůže je celistvá.
Kdykoliv zavřeš ji.
Tolikrát. Ta síla v něm z přírody.
S dostatkem pokory.
Moc má, však netlačí.
Tak akorát.
Až drak bude chtít, sám se pokloní.
Nenuť jej bojovat.
Čím silnější, tím větší vůli má více barvami probliká menším nechce ublížit.
Tím je jiný, nežli lid.
Má ostny, má sílu, má moc nemá však potřeb se zahojit.
Rozepne křídla svá a vzlétne ke slunci… …se poklonit.