Na cestě barevné
odlesky brnění,
šupinky zlatavé
ve slunci oslní.
Pokorný majestát.
Nozder žhnoucích
zveme démony.
Plíce dmoucí
nám se pokloní.
Se silou. Napořád.
Sbalena brněním
do sebe skládaným
kůže je celistvá.
Kdykoliv zavřeš ji. Tolikrát.
Ta síla v něm z přírody.
S dostatkem pokory.
Moc má, však netlačí.
Tak akorát.
Až drak bude chtít,
sám se pokloní.
Nenuť jej bojovat.
Čím silnější, tím větší vůli má
více barvami probliká
menším nechce ublížit.
Tím je jiný, nežli lid.
Má ostny, má sílu, má moc
nemá však potřeb se zahojit.
Rozepne křídla svá a vzlétne ke slunci…
…se poklonit.